Co tě vlastně k této práci přivedlo?
Vlastně to byla náhoda. Neudělala jsem přijímačky na střední školu s oborem grafik, tak jsem si musela zvolit jiný obor, a to grafik digitálních médií. Tam jsem začala sbírat první zkušenosti a pracovat s webem. Pak další náhoda, která se mi stala, byl můj soused, který mi dal několik knih o programování a řekl mi, uč se. Já jsem se poctivě učila a společně jsme zjistili, že programování mi jde lépe než zmiňovaná grafika.
Kde si začala své programátorské umění zúročovat?
Určitě byla mojí velkou výhodou praxe ve druhém ročníku střední školy, kde jsem zkoušela pracovat na reálných projektech. Dnes je to už neuvěřitelných 15 let. Tedy vlastně polovina mého života. ;)
V rámci Markýzy si spolupracovala i s Comsultií, kde si byla kvůli projektu půl roku. Jaké byly tvé první dojmy?
Comsultii jsem znala už předtím a naše spolupráce byla dlouholetá. Chodila jsem do Comsultie na meetingy, pak jsem začala spolupracovat intenzivněji právě na tom projektu. Ale teď zpětně k mým dojmem a pocitem. Byly příjemné, oproti Markíze jsem pociťovala velkou změnu.
V čem byla ta změna?
Jednoznačně tam byl klid na práci a pohoda. Zažila jsem prostředí, kde programátoři měli společné kanceláře s redaktory. Ten denní chaos není pro programátora vždy ideální. Programátor se často musí na svou práci soustředit, zavřít se trochu do svého světa. Osobně mi více vyhovuje komornější prostředí a pravda je, jsem potřebovala restart. Pociťovala jsem syndrom vyhoření.
Máš pocit, že si do kolektivu rychle zapadla?
Můj pocit je, že ihned. Možná jsem do něj i vnesla svou energii. Kdo mě zná, tak ví, že všude mě je vidět, slyšet.
Působíš na mě jako žena, která se nebojí říct, co si myslí. Nebo se mýlím?
Určitě se nemýlíš, jsem upřímná vůči všem a svůj názor nemám problém komukoliv říct.
Když jsme při ženách, tak v tomto oboru jsou převážně muži - programátoři. Jaké to je pracovat právě převážně s muži?
Ideální. I v soukromém životě se více obklopuje muži. Když je nějaký problém, řekneme si to, nikdo se neurazí. Jak jistě víš, my ženy máme hormony, které neovlivníme. S muži je pro mě zkrátka obecně lepší spolupráce.
Jak dlouho vlastně v Comsultii pracuješ?
Nedávno jsme společně oslavili 2leté výročí. Ale známe se již přes 10 let. Dokonce pro Comsultii začala brigádně pracovat i moje sestra, která shodou okolností také studuje informatiku.
Jak vnímáš společnost Comsultia s odstupem času?
Po těch zmíněných 10 letech vidím velký progres a také velký kus práce všech. Například nové projekty, expanze do ČR je skvělá a pro mě motivující. Zahraniční a zajímaví klienti, zkrátka stále se něco děje a posouvá dopředu.
Co se ti na Comsultii líbí, v čem je jiná?
Je jiné ve vztazích, například svých nadřízených považuji spíše za rodinu a společnost nevnímám jako cizí, ale částečně i jako "svou", která mi přirostla k srdci. A také díky velikosti a interních procesech, které má nastaveny. Jedenkrát za měsíc máme kreativní snídaně , když si společně řekneme, co se nám líbí / nelíbí a jaké navrhujeme změny. Pravidelně máme i společné filmové, herní večery, obědy, ale také víno, pivko. Nedávno jsme byli na team buildingu ve dvou vinařstvích.
Co tě na této práci nejvíce baví a naplňuje?
Mám ráda, když jsou projekty úspěšné, fungují, hledají se cesty ke zlepšení. Ale co mě nejvíc baví, je pracovat na projektu od začátku.
Když si někde ve společnosti a padne otázka, co ty vlastně Gábiko děláš?
Jaké jsou reakce okolí?
Převážně pozitivní, jsou nadšení, mají zájem dozvědět se více než ty. Což je velká výhoda, tak tím, že IT komunitu i přitahuji, rozumím i její specifickým vtipem.
Jakým způsobem relaxuješ?
Relaxuji mnohými činnostmi. Za zmínku stojí, že je to šití kostýmů pro sebe na břišní tance, kterým se věnuji už zhruba 10 let. To publikum, když vystupujeme, mě nabíjí a vždy se na něj těším. A také zábavná hra Ingress, díky které jsem za 3,5 roku procestovala celou Evropu. Při té příležitosti jsem organizovala eventy pro Američany, kteří přišli do Evropy, což mě také velmi bavilo.
Zdá se ti někdy o programátorských větách?
Jasně, to je běžné. Dokonce jsem díky tomu našla řešení, shodou okolností to bylo minulý týden.
Z nejmenovaného zdroje jsem se dozvěděla, že máš velmi ráda horory. Jaké si viděla naposledy?
Annabel a TO.
Je něco, co by si chtěla říci na závěr?
